Bakalajda

Bakala je náš Veleba,
Mele pantem do blba,
Už nám zase slibuje,
A nájemník se raduje.

Z nájemníků blbé dělá,
A sám neví co kdy řek,
Nájemník se však dobře vzdělá,
Aby loupežníček trochu změk.

Bakala jen sliby dává,
Nájemníky na hůl bere,
Pak si s nimi v klidu mává,
Výčitky si nebere.

Bakala je loupežník,
Chudým bere a bohatým zas dá,
Takový je to soukromník,
Bohatý je dosti, nikdo si s ním nezadá.

Až ho zase v lese potkám,
I topůrko mi sebere,
Prsty v uši rači dávám,
Až tím pantem zamele.

Nájemníci smutně prosí Bakalovy nadace,
Ten jen na ně z hůry zlhlíží,
Nájemníci proto na něj, pozdvihají pravice.
Bohužel peněz není, to ho tíží velice.

My ho přesto máme rádi,
Bakala vše spravuje,
My jsme velcí kamarádi,
Problém přesto graduje.

Bakala je obchodníček, vážně každým coulem,
Byty koupí za hubičku,
Síry vydá jako Golém,
Furt mu kručí v žaludku.

Byty koupí za pár šlupek,
Furt mu to však nestačí,
Přes košily vydím pupek,
Peníze má nejradči.

Dej si klidně Havanu,
já tě stejně dostanu.