Strategie současného vlastníka bytů:

Strategie číslo 1: strach
Pokud nastanou komukoliv okolnosti, že se musí převést dekret z bývalého nájemníka na podnájemníka, který zde fyzicky bydlí spoustu let.
-dostane podnájemník dekret na jeden rok a ještě ho donutí klepat se strachy jestli nezůstane na ulici. (dokonce platí praktika do dnes, že vás přesvědčují o nutnosti přispět částkou v desítkách tisíců Kč. Prý mají málo finančních prostředků).
-další zastrašující prostředek je dojem velké a neohrožené firmy, která si může dělat co se jí zamane.

Strategie číslo 2: pohoda klid tabáček
V podstatě se nic neděje, vše je naprosto legální a co jsme slíbily jsme vlastně neslíbili.
Myslíme jen na vaše dobro a nechceme na vás vydělávat. V podstatě všechny vybrané prostředky investujeme zpět. Dá se říci, že jsme dobročinná organizace.
A nájemník je spokojen se službami.
(Opakem je pravda. )

Strategie číslo 3: čas jsou peníze
Čím déle to natahujeme, tím více nám to kápne. A třeba vypracujeme další pod zprávy z již vypracované zprávy. S akcionáři se budeme radit další měsíce, abychom zjistily jestli víme co jsme to vlastně chtěly. A budeme pochybovat o tom jestli nájemník vůbec ví co vlastně chce.

Strategie číslo 4: já jsem schopný a tys neschopný
Firma má stejné finanční prostředky jako by míval nájemník ve svém.
Firma to s těmito prostředky zvládne a ty však nikoliv, i když si nemusíš kupovat auta a dávat najevo v časopise jak jsou s tebou spokojeni. Jedině, že bys chtěl dělat reklamu, protože chceš prodat někomu jinému celý dům za výhodnou cenu.
V Říjnu roku 2007 zveřejnil vlastník, že investuje ročně skoro 500 miliónů.
My si ale dokážeme spočítat inkasování na nájemném ve výši více než miliarda ročně.
V podstatě velebí více svou firmu než naše byty.
Za co jsem ale vděčen, je to že chtějí respektovat naše předkupní právo.
Neříkají ale kdy a za kolik, asi až se napakují a získají vlivné postavení na trhu poskytování
služeb. Zřejmě očekávají, že budeme využívat jejich služeb i po převodu bytů.
Pokud mají tyto záměry, doporučuji jim jednat trochu poctivěji vůči nájemníkům.
Rovněž upozorňuji na fakt, že pokud se někdo upevní na trhu s kapitále v miliardách,
může nasadit ceny v rámci služeb tak nízko, až zkrachují malé firmy. Pak nastává
postupné zvyšování cen.
Nedovedu si představit, že nám opraví byty až za pět let za naše nájemné a pak
nám byty převedou s navýšením (40 000 Kč plus opravy 100 000 Kč), přestože si za opravy platíme v nájemném.

Zkráceně řečeno :
Boj se mě, vše je v pohodě, klídek, tabáček, čas jsou peníze. Já jsem schopný a tys neschopný.
Já jako nájemník to beru jako urážku a myslím si, že je na tom stejně sto tisíc obyvatel těchto
čtyřiceti pěti tisíců bytů.
Na závěr: Vlastník v roce 2006 investoval do oprav méně než 500 milionů. Tuto částku rozdělím na 45 000 bytů a dostanu 11 111 Kč. Pak vydělím 12 měsíci a dostanu 926 Kč mé měsíční nájemné. Skutečné nájemné je však daleko vyšší. To si každý spočítá sám. Mne by za rozdíl skutečného a jimi uvedeného vyšla montáž okna.A to podotýkám každým rokem.